Rady a tipyBěžecká zranění

Plantární fasciitida u běžců: ranní bolest paty, léčba a návrat k běhu

Tomáš Mahrík
28. května 2026
17 min čtení
Plantární fasciitida u běžců: ranní bolest paty, léčba a návrat k běhu

Plantární fasciitida u běžců: co dělat, když tě ráno píchá pata

Ráno vstaneš z postele, uděláš první krok a pata ti připomene včerejší běh dřív než hodinky. Chvíli to bodá, pak se to rozchodí, takže si řekneš, že to asi nic nebude. Večer dáš dalších pár kilometrů, noha během běhu nějak funguje, ale další ráno je bolest zpátky. Někdy silnější.

Přesně takhle často začíná problém s plantární fascií.

U běžců je to zrádné zranění. Ne vždycky bolí tak, že tě okamžitě zastaví. Často se naopak tváří, že se dá „rozběhat“. Jenže pokud se po každém tréninku zhoršuje ranní bolest, noha ti ve skutečnosti říká, že aktuální dávku zátěže nezvládá.

Tento článek ber jako praktický průvodce, ne jako diagnózu na dálku. Bolest paty může mít víc příčin. Pokud je bolest silná, zhoršuje se, brání běžné chůzi, přidává se brnění, necitlivost, otok po úrazu nebo máš cukrovku, řeš to s lékařem nebo fyzioterapeutem.

Ve zkratce

Plantární fascie je pevný pruh vazivové tkáně na spodní straně chodidla. Spojuje patu s přední částí nohy a pomáhá držet klenbu. Při chůzi a běhu snáší opakované zatížení. Když je ho moc, přijde příliš rychle nebo se kombinuje s tuhými lýtky, tvrdým povrchem, starými botami a slabou regenerací, může se oblast u paty podráždit a bolet.

Typicky bolí spodní strana paty nebo klenba. Nejhorší bývají první kroky ráno nebo po delším sezení. Bolest se může po pár minutách chůze zmírnit, ale vrací se po běhu, dlouhém stání nebo další den ráno.

Základ léčby není jedna zázračná věc. Nejčastěji funguje kombinace:

  • dočasně snížit běžeckou zátěž,
  • nechodit naboso po tvrdé podlaze, pokud to bolest provokuje,
  • používat podpůrnou obuv,
  • pravidelně protahovat plantární fascii a lýtka,
  • postupně posilovat chodidlo a lýtko,
  • podle potřeby krátkodobě použít tejp, vložky nebo patní podložku,
  • sledovat ranní bolest jako kontrolku, jestli zátěž nebyla moc.

Není to zranění na tři dny. Někdo cítí úlevu po několika týdnech, ale u běžců je realistické počítat s týdny až měsíci. AAOS uvádí, že více než 90 % lidí se zlepší do 10 měsíců jednoduché konzervativní léčby. Harvard Health píše, že úleva může začít po 6-8 týdnech, úplné zklidnění ale může trvat několik měsíců.

Co je plantární fascie a proč bolí

Plantární fascie je silný vazivový pruh na spodní straně chodidla. Vede od patní kosti směrem k prstům a pomáhá podpírat klenbu. Při každém kroku a došlapu se napíná, tlumí a přenáší síly mezi patou a přední částí nohy.

Při běhu se to celé násobí. Nejde jen o to, že uděláš hodně kroků. Jde o opakované nárazy, odraz, práci lýtka, kotníku a chodidla. Když zátěž naroste rychleji, než se tkáň stíhá přizpůsobit, začne protestovat.

Běžně se používá název plantární fasciitida. Koncovka „-itida“ svádí k tomu brát problém jako čistý zánět. U dlouhodobých potíží to ale často není jen jednoduchý zánět, který vyřeší pár dní klidu a prášek. V odborných textech se proto často používá širší pojem plantární bolest paty nebo plantar fasciopathy. Pro běžce je podstatnější praktická věc: tkáň je podrážděná nebo přetížená a potřebuje méně provokace, lepší podmínky a postupný návrat kapacity.

Ještě jedna častá věc: patní ostruha na rentgenu automaticky neznamená, že právě ona způsobuje bolest. AAOS upozorňuje, že mnoho lidí má patní ostruhu bez bolesti a bolest plantární fascie se obvykle léčí bez odstraňování ostruhy. Jinými slovy: nenech se vyděsit jen nálezem na snímku. Rozhoduje hlavně klinický obraz, příznaky a reakce na zátěž.

Jak poznáš plantární fasciitidu

Typický scénář vypadá takto:

  • bolí spodní strana paty, někdy i vnitřní část klenby,
  • nejhorší jsou první kroky ráno,
  • podobně to bolí po delším sezení, třeba po cestě autem nebo po práci u počítače,
  • po pár minutách chůze se bolest může zmírnit,
  • po dlouhém stání, chůzi nebo běhu se vrací,
  • u běžců často bolí víc po běhu nebo druhý den ráno než během prvních minut běhu,
  • bolest můžeš cítit při natažení chodidla, třeba když si přitáhneš prsty směrem k holeni.

Tohle je důležité: pokud tě pata bolí jen prvních pár kroků a pak se to rozchodí, neznamená to automaticky, že je vše v pořádku. Právě „rozchodím to“ je past, do které běžci padají často. Při běhu tělo bolest chvíli překryje, tkáň se zahřeje, krok se změní. Ale pokud je ráno po tréninku bolest horší, běžecká dávka byla pravděpodobně nad aktuální tolerancí.

Co všechno může bolet podobně

Ne každá bolest paty je plantární fascie. A ne každá bolest chodidla se má řešit stejným způsobem.

Pozor hlavně na:

  • bolest Achillovy šlachy vzadu nad patou,
  • stresovou zlomeninu patní nebo nártní kosti,
  • podráždění nervu, brnění nebo necitlivost,
  • bolest tukového polštáře pod patou,
  • bolest po akutním úrazu,
  • systémové nebo revmatologické potíže, pokud bolí víc míst a příznaky jsou netypické.

Pokud je bolest ostrá, zhoršuje se při každém došlapu, nutí tě kulhat, je spojená s otokem nebo se objevila po jasném incidentu, nezkoušel bych to „vyběhat“. Tam už je rozumnější vyšetření.

Proč se to děje právě běžcům

Nejčastější společný jmenovatel je zátěž. Ne nutně velká zátěž sama o sobě, ale zátěž, která přišla moc rychle.

U běžců se často potká několik věcí:

  • rychlé navýšení kilometráže,
  • návrat po pauze, kdy hlava chce víc než chodidla,
  • intervaly, kopce nebo technický trail po období lehkého běhání,
  • tvrdý povrch,
  • změna bot,
  • staré boty bez podpory a tlumení,
  • tuhá lýtka a omezený pohyb v kotníku,
  • více stání a chůze mimo trénink,
  • vyšší tělesná hmotnost,
  • věk kolem 40-60 let, kdy se problém objevuje častěji, i když umí potrápit i mladší sportovce.

U mě by typický spouštěč vypadal třeba takhle: pár týdnů slabšího tréninku, pak delší víkendový trail, trochu moc asfaltu, starší boty, večer doma bosé chození po tvrdé podlaze a další den pocit, že pata není moje. Jedna věc by možná nevadila. Kombinace už ano.

To je dobrá zpráva i špatná zpráva zároveň. Špatná proto, že neexistuje jedno tlačítko, kterým to vypneš. Dobrá proto, že můžeš upravit víc malých věcí najednou a tím výrazně snížit provokaci.

Můžu s plantární fasciitidou běhat?

Tohle je otázka, kterou lidé na webu řeší nejčastěji. A upřímná odpověď zní: někdy ano, ale ne za každou cenu.

Orientačně bych přemýšlel takto:

  • Pokud bolest při běžné chůzi roste, kulháš nebo tě pata bolí ostře při každém kroku, běh bych na čas stopnul.
  • Pokud je bolest nízká, během lehkého běhu se nezhoršuje a druhý den ráno není horší než před během, krátký velmi lehký běh může být pro někoho tolerovatelný.
  • Pokud běh „jde“, ale ráno po něm je pata výrazně horší, dávka byla moc.
  • Pokud bolest trvá od začátku běhu do konce a nutí tě měnit krok, není to dobrý běh. To už je kompenzace.

Praktické pravidlo pro hobby běžce:

Bolest během aktivity by měla zůstat nízká, dejme tomu do 2-3/10, neměla by měnit techniku a ráno po zátěži by neměla být horší. Není to lékařský test, jen jednoduchá kontrolka. U plantární fascie je často důležitější reakce další ráno než ego během tréninku.

Pokud trénuješ na závod za 8 týdnů, svádí to smlouvat. Jenže plantární fascie umí být chronická. Dva týdny rozumného ubrání jsou často menší problém než tři měsíce běhání přes bolest a následné nucené stopnutí sezóny.

Co udělat hned v prvním týdnu

Když tě začne bolet pata typickým způsobem, první týden bych nebral jako konec běhání, ale jako audit zátěže.

1. Uber to, co bolest provokuje

Na pár dní až týdnů sniž běh, skoky, kopce, intervaly a dlouhé stání. Nemusíš automaticky ležet na gauči, ale potřebuješ snížit nárazy.

Místo běhu můžeš zkusit:

  • kolo,
  • plavání,
  • eliptical,
  • silový trénink bez provokace bolesti,
  • chůzi jen v takovém objemu, po kterém není horší ráno.

2. Nechoď doma naboso po tvrdé podlaze

Tohle je věc, kterou hodně lidí podcení. Běh sice ubereš, ale celý den chodíš po bytě bosky po tvrdé podlaze a pokaždé znovu dráždíš patu. Pokud bosý krok bolí, vezmi si doma měkké pantofle nebo boty s oporou.

3. Zkontroluj boty

Nejde jen o běžecké boty. Řeš i to, v čem chodíš přes den. Staré boty, placaté tenisky, tvrdé pantofle nebo žabky mohou zhoršovat každodenní zátěž. Cleveland Clinic u prevence uvádí i výměnu běžeckých bot zhruba po 250-500 mílích, tedy přibližně 400-800 km. Není to dogma, ale pokud máš v botách tisíc kilometrů a bolí tě pata, je to podezřelé.

4. Chlaď po zátěži

Led nebo studená láhev pod chodidlem může krátkodobě ulevit. AAOS uvádí rolování chodidla po studené láhvi nebo ledu po dobu kolem 20 minut. Ber to jako pomoc s bolestí, ne jako hlavní léčbu.

5. Začni jemně protahovat

Ne přes ostrou bolest. Cílem není plantu „rozbít“, ale uklidnit a postupně vracet rozsah.

Základ:

  • protažení plantární fascie před prvními kroky ráno,
  • protažení lýtka s nataženým kolenem,
  • protažení lýtka s pokrčeným kolenem,
  • později postupné posilování chodidla a lýtka.

6. Sleduj ranní bolest

Každé ráno si dej jednoduché skóre 0-10. Nula je bez bolesti, desítka je nesnesitelné. Pokud po určité aktivitě ráno skóre vyskočí, víš, že to bylo moc. Tohle je obyčejný, ale velmi užitečný tréninkový metr.

Co reálně pomáhá

Lidé na fórech a v diskusích často hledají jednu věc: nejlepší vložku, nejlepší botu, nejlepší cvik, nejlepší masážní míček. Jenže u plantární fascie se opakuje spíš jiný vzorec: funguje kombinace a konzistence.

Úprava zátěže

Bez toho se většina plánů rozpadne. Můžeš mít nejlepší tejp i vložky, ale pokud dál přidáváš kilometry, intervaly a kopce, tkáň nedostane šanci se zklidnit.

Úprava zátěže neznamená „už nikdy neběhej“. Znamená to dočasně snížit dávku na úroveň, kterou noha zvládne bez zhoršení další den.

Stretching plantární fascie a lýtek

AAOS i fyzioterapeutické guidelines pracují s protahováním plantární fascie a lýtek jako se základní součástí léčby. NIHR shrnutí best-practice guide uvádí jako první jádro péče šestitýdenní balík: edukace, každodenní strečink a každodenní tejpování.

Pro běžce je důležité hlavně to slovo každodenní. Jedno protažení po nedělním běhu nestačí.

Tejpování

Tejp může krátkodobě pomoct snížit bolest při chůzi a stání. Není to oprava příčiny, spíš dočasná podpora, která noze uleví, zatímco řešíš zátěž, boty a cvičení. JOSPT/APTA guideline doporučuje tejpování krátkodobě, typicky v horizontu 1-6 týdnů, v kombinaci s dalšími postupy.

Vložky, patní podložky a ortézy

Vložky mohou pomoct, hlavně pokud ti sníží bolest při běžné chůzi a stání. Nečekal bych od nich ale samostatný zázrak. Lepší je brát je jako jednu část systému: vložka nebo patní podložka + úprava zátěže + cvičení + boty.

Pokud zkoušíš vložky, sleduj realitu, ne cenu. Drahá custom vložka není automaticky lepší pro každého. A pokud se po ní bolest zhoršuje, není to dobré znamení jen proto, že „má podpírat klenbu“.

Noční dlaha

Noční dlaha může dávat smysl, pokud je nejhorší právě ranní bolest. Během spánku bývá chodidlo často v pozici, která plantární fascii a lýtko zkracuje. Dlaha drží chodidlo v mírném protažení. AAOS ji popisuje jako účinnou pro snížení ranní bolesti, JOSPT/APTA uvádí horizont 1-3 měsíce.

Prakticky: ne každý ji snese. Ale u lidí, kteří ráno skoro nemohou došlápnout, stojí za zvážení.

Fyzioterapie

Dobrý fyzioterapeut neřeší jen patu. Podívá se na lýtko, kotník, chodidlo, sílu, rozsah pohybu, zatížení při chůzi a návrat k běhu. U běžce je cíl jiný než u člověka, který chce jen zvládnout den v práci. Ty se chceš vrátit k opakovaným nárazům, kopcům, delším běhům a závodům.

Pokud se bolest drží, fyzio bych nebral jako poslední možnost. Spíš jako zkratku, jak přestat hádat.

Posilování

U sportovců nestačí jen čekat, až bolest zmizí. Chodidlo a lýtko musí znovu snést běžeckou zátěž. Proto má smysl postupné posilování lýtka, chodidla a práce s prsty. Jen je potřeba dávkovat ho podle bolesti.

Začal bych klidně jednoduše:

  • izometrické výpony nebo držení ve výponu podle tolerance,
  • pomalé výpony,
  • krátké cvičení prstů a klenby,
  • později progresivní zatížení lýtka.

Pokud po posilování druhý den výrazně bolí pata, dávka byla moc.

Rázová vlna

Rázová vlna se často řeší u chronických případů. NIHR best-practice guide ji uvádí jako další krok, pokud základní šestitýdenní balík nepomůže. AAOS zároveň píše, že výsledky ESWT jsou smíšené a není jasné, že pomůže každému.

Za mě: může dávat smysl u odolnějších případů, ale neměla by nahradit práci se zátěží, botami a cvičením. Pokud někdo slibuje, že tě jedna procedura „opraví“, byl bych opatrný.

Kortikoidní injekce

Kortikoidní injekce může krátkodobě snížit bolest, ale není bez rizika. AAOS upozorňuje, že steroidní injekce mohou oslabit plantární fascii a vést k ruptuře. Systematický přehled v BMC Musculoskeletal Disorders navíc upozorňuje, že důkazy nejsou tak jednoznačné, jak by se mohlo zdát, a při vyloučení studií s vysokým rizikem zkreslení nebyly zjištěny významné výsledky.

To neznamená „nikdy“. Znamená to: řešit se specialistou, vědět proč, a hlavně mít plán, co dál. Injekce bez změny zátěže je často jen vypnutí alarmu.

Operace

Operace je vzácná možnost pro dlouhodobé případy, kde selhala konzervativní léčba. AAOS ji popisuje spíš až po 12 měsících agresivní nechirurgické léčby. Pro běžného hobby běžce je to opravdu vzdálená varianta, ne první věc, na kterou myslet.

Jednoduchá ranní rutina

Než ráno vystřelíš z postele, zkus dát chodidlu minutu navíc. První kroky bývají nejhorší právě proto, že tkáň byla celou noc v klidu.

1. Protažení plantární fascie vsedě

Sedni si, dej bolavou nohu přes druhé koleno a pomalu přitáhni prsty směrem k holeni. Druhou rukou můžeš nahmatat plantu na spodní straně chodidla. Měla by být napnutá jako pevný pruh.

Drž zhruba 10 sekund, několikrát zopakuj. Ne přes ostrou bolest.

2. Jemná masáž chodidla

Prsty nebo míčkem jemně promasíruj spodní stranu chodidla. Nejde o to plantu rozdrtit. Cílem je prokrvení a snížení ranní ztuhlosti.

3. Lýtko u zdi

Jedna noha vzadu, pata na zemi, koleno natažené. Pomalu se opři směrem ke zdi a vnímej tah v lýtku. Pak varianta s mírně pokrčeným kolenem, která víc zacílí na hlubší část lýtka.

4. První kroky v botách

Pokud tě bosý krok bolí, nechoď po bytě naboso. Dej si k posteli podpůrné pantofle nebo boty. Zní to banálně, ale u plantární fascie rozhodují i tyhle malé opakované dávky.

Jak dlouho trvá léčba

Tady je lepší počítat s realitou než s přáním.

NHS doporučuje vyhledat praktického lékaře, pokud se bolest nezlepší po 2 týdnech domácí péče. NIHR popisuje základní šestitýdenní balík edukace, každodenního strečinku a tejpování. Harvard Health uvádí, že úleva může začít po 6-8 týdnech vhodného programu, ale úplná úleva může trvat několik měsíců. Mayo Clinic mluví u většiny lidí o zotavení během několika měsíců konzervativní léčby. AAOS uvádí, že více než 90 % pacientů se zlepší do 10 měsíců jednoduchých léčebných metod.

Prakticky:

  • první dny až 2 týdny: zklidnění, snížení zátěže, boty, ranní rutina,
  • 2-6 týdnů: konzistentní stretching, tejp/vložky podle potřeby, kontrola ranní bolesti,
  • 6-12 týdnů: postupné posilování a opatrný návrat k běhu, pokud se bolest chová dobře,
  • několik měsíců: u chronických případů běžná realita, ne osobní selhání.

Nejhorší strategie je čekat týden, zkusit jeden cvik, prohlásit, že to nefunguje, a vrátit se na původní objem. Plantární fascie potřebuje konzistenci.

Jak se vrátit k běhu

Návrat k běhu bych nezačínal otázkou „kolik kilometrů už můžu?“. Lepší otázka je: „Jak noha reaguje do druhého rána?“

Nejdřív by měla být v pohodě běžná chůze. Ne dokonale bez jakéhokoliv pocitu, ale bez výrazného zhoršení další den.

Pak můžeš zkusit jednoduchý run-walk protokol:

  1. 5-10 minut svižná chůze.
  2. 1 minuta velmi lehký běh.
  3. 2 minuty chůze.
  4. Opakuj 8-10x.
  5. Další den sleduj ranní bolest.

Pokud je ráno stejné nebo lepší, další pokus může být podobný. Pokud je horší, vrať se o krok zpět.

První týdny návratu:

  • rovina,
  • měkčí povrch,
  • žádné intervaly,
  • žádné kopce,
  • žádné závodní tempo,
  • den pauzy mezi běhy,
  • pořád držet cvičení a péči o chodidlo.

Přidávej objem pomalu. U plantární fascie není hrdinství doběhnout plán za každou cenu. Hrdinství je ubrat včas a nenechat z toho udělat půlroční problém.

Co se lidem nejčastěji osvědčuje

Když projdeš diskuse běžců, opakují se pořád podobné věci. Ne jako univerzální lék, ale jako praktické vzorce.

Nejčastěji pomáhá:

  • snížit běh dřív, než se z toho stane chronická bolest,
  • nechodit doma naboso,
  • vyměnit staré boty,
  • nosit podpůrnou obuv i mimo trénink,
  • pravidelně protahovat plantu a lýtko,
  • krátkodobě tejpovat,
  • používat vložky nebo patní podložku, pokud snižují bolest,
  • sledovat ranní bolest,
  • pracovat s fyzioterapeutem,
  • vracet se přes chůzi a run-walk, ne rovnou přes původní objem.

Co naopak často selhává:

  • běhat dál a jen doufat,
  • řešit pouze masáž míčkem bez změny zátěže,
  • střídat zázračné pomůcky, ale necvičit,
  • dát si měsíc úplnou pauzu a pak naskočit rovnou tam, kde problém začal,
  • ignorovat bolest po ránu,
  • zkoušet nové minimalistické boty nebo velkou změnu techniky uprostřed problému.

Kdy jít k lékaři nebo fyzioterapeutovi

K lékaři nebo fyzioterapeutovi bych šel, pokud:

  • bolest trvá déle než 2 týdny a nezlepšuje se,
  • bolest je silná nebo tě nutí kulhat,
  • běžná chůze je problém,
  • bolest se zhoršuje navzdory snížení zátěže,
  • přidává se brnění, necitlivost nebo pálení,
  • máš cukrovku,
  • bolest vznikla po úrazu,
  • máš podezření na stresovou zlomeninu,
  • opakovaně se vrací po každém pokusu o běh.

Fyzioterapeut dává smysl i dřív, pokud máš závodní plán a nechceš jen čekat. Čím dřív nastavíš zátěž rozumně, tím menší šance, že budeš řešit stejnou patu ještě za půl roku.

FAQ: nejčastější otázky běžců

Je plantární fasciitida zánět?

Název to naznačuje, ale u dlouhodobých potíží nejde vždy jen o klasický zánět. Často se mluví spíš o plantární bolesti paty nebo fasciopatii, tedy o bolestivém přetížení a změnách tkáně. Prakticky je důležitější zjistit, co bolest provokuje a jak postupně obnovit toleranci zátěže.

Můžu s tím běhat?

Záleží na intenzitě a reakci bolesti. Pokud lehký běh bolest nezhoršuje a ráno po něm není pata horší, krátký kontrolovaný běh může být pro někoho v pořádku. Pokud bolest roste, měníš krok nebo je druhý den ráno výrazně horší, běžecká zátěž je moc vysoká.

Co pomůže nejrychleji?

Krátkodobě často pomůže snížit zátěž, nosit podpůrnou obuv, nechodit naboso po tvrdé podlaze, chladit po zátěži, jemně protahovat a případně použít tejp nebo patní podložku. Dlouhodobě ale rozhoduje konzistence a postupný návrat zátěže.

Jak dlouho to trvá?

Někomu se uleví za pár týdnů, ale často je potřeba počítat s měsíci. Harvard Health uvádí 6-8 týdnů do začátku úlevy, Mayo Clinic mluví o několika měsících a AAOS uvádí zlepšení u více než 90 % lidí do 10 měsíců jednoduché léčby.

Pomohou vložky do bot?

Mohou pomoct snížit bolest a zlepšit komfort při chůzi nebo stání, ale neměly by být jediné řešení. Nejlepší je brát je jako doplněk k úpravě zátěže, cvičení a vhodné obuvi.

Pomůže tejpování?

Tejpování může krátkodobě snížit bolest a podpořit klenbu. Dává smysl hlavně jako pomoc během prvních týdnů, ne jako jediná léčba.

Pomáhá rázová vlna?

U chronických nebo odolných případů může být jednou z možností. NIHR ji uvádí jako další krok po základním šestitýdenním postupu, pokud ten nepomáhá. Výsledky ale nejsou u každého stejné a je rozumné řešit ji se specialistou.

Je patní ostruha totéž co plantární fasciitida?

Ne. Patní ostruha je kostní výrůstek, který se může objevit u dlouhodobého tahu v místě úponu. Mnoho lidí má ostruhu bez bolesti. Bolest plantární fascie se obvykle řeší bez odstraňování ostruhy.

Mám bolest rozmasírovat míčkem?

Jemná masáž může ulevit, ale neměla by bolet ostře a neměla by nahrazovat úpravu zátěže. Pokud se po agresivním rolování bolest zhorší, bylo toho moc.

Kdy se můžu vrátit k normálním tréninkům?

Až zvládáš běžnou chůzi, lehký běh a postupné navyšování bez zhoršení další den ráno. Nejdřív rovina a lehký běh, potom objem, až později tempo, kopce a závody.

Malý závěr pro běžce

Plantární fascie je nepříjemná hlavně tím, že tě často nezastaví hned. Nechá tě běžet, nechá tě doufat, a pak si tě najde ráno u postele.

Jestli si z článku odnést jednu věc, tak tuhle: neřiď se jen tím, jestli to během běhu vydržíš. Sleduj, co se děje další ráno. Tam se často ukáže pravda.

Ubrat na pár týdnů není prohra. Je to způsob, jak si zachovat sezónu. A pokud se bolest vrací, nečekej, až tě donutí přestat úplně. Plantární fascie se dá zvládnout, ale většinou ne silou vůle. Spíš trpělivostí, dávkováním a poctivou každodenní nudou.

Zdroje

O autorovi

Tomáš Mahrík

Hobby běžec a zakladateľ Runilo.

Buď v obraze

Odebírejte novinky ze světa běhu